Animismus

OBSAH

Co je animismus?
Vývoj animismu
Výběr mýtů

Animismus

Animismus je představa o existenci nemateriálních, duchovních bytostí a víra v možnost člověka stýkat se s nimi. Animistické představy jsou základním prvkem všech současných náboženství.

Takto vypadala definice animismu ve slovníku. Animismus není nijak celosvětově ucelené náboženství, jako např. křesťanství. Vyvíjel se v různých končinách světa v různých časových obdobích nezávisle. Souvisí s prvotními představami a začátky chápání lidí jim nevysvětlitelných jevů.

Ačkoliv animismus je odlišný v každé části světa, je několik znaků, které jsou všude stejné. Základem je víra, že všechno na zemi je živé, všechno má svou duši a také určitou moc (ne však stejně velkou). V každé animistické společnosti je nadřazována jedna osoba, která může komunikovat s duchy či jinými magickými bytostmi. Další věcí je uctívání mrtvých. Animisté věří, že duše zemřelého žije dál, a proto by se s mrtvými mělo zacházet co nejuctivěji. Animisté si uvědomují, že i člověk je úzce spjat s přírodou a že nemůže některé věci provádět beztrestně. Snaží se prostě vyjít s přírodou tak, aby měli co nejmenší ztráty na životech i na úrodě, aby přežili těžké časy. Toto náboženství se liší od ostatních v tom, že se nesnaží spasit svou duši. Nesnaží se chovat v „pozemském“ životě „bez hříchů“, chovají se tak, aby přežili.

Vznik Animismu

V pravěku se lidé takřka denně setkávali se smrtí. Neuměli vysvětlit, proč člověk najednou přestane dýchat, tak to zdůvodnili tím, že odešel jeho duch. Stejně tak nerozuměli různým přírodním jevům. Začali to tedy přisuzovat nadpřirozeným bytostem nebo silám, které existují dobré nebo zlé, a které je potřeba si naklonit na svou stranu, nebo se před nimi chránit. Přisoudili tedy duši a různé schopnosti i zvířatům a věcem neživým a začali je uctívat (duše mohly také opustit tělo a převtělit se do někoho jiného).

Tak se zrodili magické rituály, které pro ně byly velice důležité, neboť, jak věřili, jim pomohou odvrátit různé pohromy a zajistí si jimi blahobyt. Pro rituály si jako pomůcky lidé vytvořili různé kresby, sošky, amulety apod. Někdy si vytvářeli i svatyně, kam nosili oběti – předměty, zvířata.

Mrtví byli většinou pohřbíváni společně s několika předměty, které vlastnili, nebo které byly symbolicky dávány všem (jídlo, náramky). Byly dodržovány také rituály, aby duše zemřelého mohla pokojně odejít a nevrátila se na zem (zvláště pokud byl člověk za živa nějak zvláštní či nebezpečný).

V Evropě se animismus dochoval do středověku, kdy začal být vytlačován křesťanstvím. Křesťané považovali animisty za pohany a snažili se je přivést na „správnou“ víru a tím animismus a ostatní podobné víry vymýtit, což se jim z velké části povedlo.

Animismus se vyskytoval(je) např. u indiánů v Severní i Jižní Americe, u černochů v Africe, ale také např. u domorodců na Nové Guineji nebo Austrálii a Oceánii. V těchto oblastech lidé věřili v různé bytosti, měli jiná hlavní božstva a jiné zvyky. Také věřili v odlišný počátek světa. Indiáni v Kalifornii věřili, že na počátku byla všude voda, podle Austrálců byla všude tma a pusto, nebyly hvězdy, Slunce ani Měsíc apod.

Další stránka